Pamětihodnosti v obci Bohuňov

 

   Znak obce    OBEC BOHUŇOV   Vlajka obce

Usnadnění  

 

 

PAMĚTIHODNOSTI V OBCI

Pomník padlým z první světové války v Bohuňově

 

 POMNÍK PADLÝM Z PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY 

 

   Během roku 1928 (při příležitosti 10. výročí osvobození od rakouské nadvlády a vzniku Československého státu) byl vztyčen (v bezprostřední blízkosti kaple, tehdy ještě zvoničky) ‹‹ pomník ›› padlým bohuňovským občanům z první světové války, který ztvárňuje jeden kus kamene o délce přibližně 3 metrů. Nad deskou (se jmény 9 místních občanů padlých ve válce) se nachází (rovněž vsazený) medailon s hlavou Krista.

   Pomník byl v roce 1980, při úpravách návsi v Bohuňově, přemístěn do (v roce 1981 nově oploceného) prostranství trojúhelníkovitého tvaru, které bylo v letech 2008-2009 výrazně upraveno do současného stavu. Za péči o pomník byla naše obec v roce 2012 oceněna « pamětní plaketou ».

 

 KAPLE SV. CYRILA A METODĚJE 

 

   Kaple byla postavena v roce 1840 nákladem obce Bohuňov jako zvonička. Původní šindelová krytina věže zvoničky byla v 70. letech 19. století vyměněna za plechovou. Zbytek zvoničky byl pokryt šindelem až do roku 1927, kdy byl vyměněn za eternit. Během první světové války přišla zvonička o zvon, jenž byl vzat k válečným účelům. V roce 1919 zakoupen nový železný zvon, který byl tehdy také vysvěcen. V roce 1929 rozhodlo obecní zastupitelstvo o přestavbě zvoničky na kapli. V témže roce zakoupila obec oltářní kámen a 5. července 1929 byla kaple zasvěcena Cyrilu a Metodějovi. Skutečných stavebních proměn se však kaple dočkala až v roce 1939, kdy došlo k jejímu úrovňovému zvýšení a k výměně oken. Počátkem 70. let opatřen nový zvon. Další oprava této stavby proběhla až v roce 1981. V interiéru je (i po přestavbě v letech 2005–2006) nad oltářem obraz od malíře Poláčka (dar obci od hraběte Vladimíra Mitrovského), zobrazující Cyrila a Metoděje.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Bohuňově

  V roce 2003 byly představeny první úvahy o „rekonstrukci“ kaple, spočívající v „pootočení“ o 90° (vchod směřoval do v bezprostřední blízkosti procházející silnice) a ve vystavění nového zdiva, přičemž střecha (včetně krovu) měla být (a také nakonec zůstala) zachována. Během dubna 2005 vypracován a předložen projekt rekonstrukce. Po polovině srpna 2005 provedeno sejmutí střechy a demolice zdiva. V druhé polovině září započaty vlastní stavební práce, během první poloviny října usazena střecha na hrubou stavbu kaple, v druhé polovině října vedle dokončovacích prací na hrubé stavbě provedena také elektroinstalace. Před nástupem zimy, v první polovině listopadu, zhotoveno omítnutí zdiva.

   Počátkem března 2006 zavěšen nový zvon (vyrobený v proslulé zvonařské dílně rodiny Dytrychovy v Brodku u  Přerova) a  rovněž zavedeno elektroinstalační zařízení, umožňující automatické zvonění v nastavený čas (konkrétně každý den v poledne). V jarních měsících a v červnu 2006 provedeny zbývající dokončovací práce (úprava a nátěr fasády; dokončení interiéru včetně vybavení převážně novým inventářem), včetně úprav bezprostředního okolí kaple (nový tyčkový plot; vydláždění chodníku).                                 Po 77 letech, opět symbolicky 5. července (v den svátku slovanských věrozvěstů) byla kaple znovu vysvěcena.

Naproti kapli za silnicí stojí kamenný kříž s letopočtem 1859.

 

 BOŽÍ MUKA 

Boží muka u Bohuňova

   Cennou ukázku drobné sakrální (tj. církevní) architektury představuje i tzv. boží muka, nacházející se (přibližně 0,5 km vzdálená od kaple) u polní cesty za Bohuňovem směřující jihozápadním směrem. Nápis na kamenné desce s uvedeným rokem 1739 nás informuje o době jejího vzniku, tj. v závěru vlády (mimo jiné i českého) krále Karla VI., krátce před počátkem panování jeho dcery Marie Terezie. Původní střešní krytinou této stavbičky byl šindel.

   První větší oprava, o které jsou alespoň nějaké informace, proběhla pravděpodobně někdy počátkem 70. let 20. století, kdy ji jeden z bohuňov- ských zedníků „zachránil“ před rozpadením (případně i před horším osudem, ke kterému v té době mohlo teoreticky dojít). Tehdy byla „stavbička“ opatřena např. plechovou střešní krytinou. Podobu danou touto opravou si „boží muka“ udržela až do počátku září 2002, kdy byla neopatrností při polních pracech zemědělskou technikou stržena. Při následné opravě bylo nutné zhotovit i novou střešní konstrukci, která byla nakonec pokryta tzv. kanadským šindelem.

   Výskyt božích muk není na Bystřicku příliš běžný, a proto je bohuňovská boží muka významným prvkem (či orientačním bodem) ve zdejší krajině.

POZNÁMKA: V publikaci Bystřicko (autor Hynek Jurman; vydáno roku 1998 v nakladatelství Sursum Tišnov) je u Bohuňova                     u zmínky o „boží muce“ uveden nesprávný údaj – rok 1793, způsobený přehozením posledních dvou číslic letopočtu.

  

 ZVONIČKA 

Uprostřed ‹‹ návsi ›› v Janovičkách stojí dřevěná zvonička se stříškou pokrytou tzv. kanadským (lepenkovým) šindelem. Svépomocnou prací místních obyvatel byla postavena v roce 1999.

V její bezprostřední blízkosti (rovněž v oploceném prostranství) se nachází  kamenný kříž s letopočtem 1861.

  

 SMÍRČÍ KÁMEN 

   Mezi zdánlivě obyčejné památky, které však neodmyslitelně patří ke krajině (nejen) na Vysočině, patří vedle např. mnoha křížů také tzv. smírčí kameny. Z těch známých a objevených byly až donedávna nejblíže Bohuňovu a Janovičkám smírčí kámen poblíž Vojtěchova a (dnes již ukradený kámen) u Velkých Janovic. V roce 2006 se však ukázalo, že památka typu smírčího kamene se vyskytovala i nedaleko Bohuňova a Janoviček. „Původní umístění“ tohoto kamene se podařilo začátkem června 2007 upřesnit na území katastru Janoviček. Nález tohoto kamene byl svým způsobem unikátní, navíc byl objeven úplnou náhodou.

Smírčí kámen

   Významnou roli v okolnostech vedoucích k nálezu sehrály stavební práce související s budováním plynovodu do Janoviček (informace o původním umístění a o okolnostech nálezu jsou oproti předchozí verzi této interneto- vé stránky (tedy z období před 8. červnem 2007) upřesněny a opraveny). Z míst výkopových prací (na okraji Janoviček) si jeden z bohuňovských obyvatel nechal dovést větší kámen za účelem zvelebení zahrady. Po několika letech však na něm objevil snadno přehlédnutelný vytesaný kříž (tvarem připomínající johanitský, zvaný též maltézský), menší velikosti (25x18 cm) vzhledem k ploše kamene. Na kameni (o výšce 75–80 cm a  šířce 45–50 cm) se mimo kříže nevyskytují žádné jiné znaky (nápis či letopočet). Při porovnání vzhledu tohoto smírčího kamene s ostatními známými kameny v regionu (o nichž pojednávají vlastivědné práce profesora J. F. Svobody z období první republiky, a práce současného autora regionálních publikací H. Jurmana, v nichž tento smírčí kámen zmiňován není) nelze najít v podstatě žádnou výraznou podobnost, která by jej případně mohla blíže zařadit nejen časově, ale i významově. Na základě těchto úvah lze tedy případně usuzovat snad i na vysoké stáří tohoto kamene (možná by mohl pocházet i z pozdního středověku), které by bylo možné vysvětlit jeho dočasným (a zřejmě i dlouhodobým) skrytím pod povrchem půdy (o jeho existenci nic netušili ani místní pamětníci).

   Památky“ tohoto typu jsou spíše jen vzácně zmiňovány v archivních pramenech. Vzhledem k existenci vlastivědných publikací dvou výše uvedených autorů, kteří se problematikou smírčích kamenů (nejen) na území bývalého okresu Žďár nad Sázavou zabývali, a kteří tak zmapovali dochované či známé kameny“, lze považovat tyto práce za nejpodrobnější zdroje, z nichž se lze něco o smírčích kamenech na Vysočině dozvědět. V  budoucnu samozřejmě nelze vyloučit případné nalezení doposud neobjevené zmínky ve starých archivních pramenech, avšak např. na starých mapách nebývaly smírčí kameny zaznačovány.

 

Tento text o smírčím kameni je prvním příspěvkem, který jej popisuje a seznamuje veřejnost s jeho existenci. Výše uvedené úvahy autora článku (Mgr. Petr Šikula) tak naznačují (prozatímní) možné vysvětlení nečekaného objevení výskytu tohoto kamene.

 

« Informace o www »      Obec Bohuňov * 2007–2017      « e-mailové adresy »